Den vždy začínáme na koberci v kruhu rozhovorem o všem, co nás trápí, co nás těší, o tom, co je dnes nového. Žáci pak pracují v jednotlivých centrech rozděleni podle ročníků. Velký důraz klademe na vzájemnou spolupráci žáků v jednotlivých centrech ale i mezi dětmi z různých ročníků.

Vyučování probíhá ve dvou dvouhodinových celcích, které nám umožňují měnit činnosti častěji podle věku žáků a podle náročnosti práce. Střídáme činnosti náročnější s vyprávěním, hrami, výtvarnými činnostmi tak, abychom udrželi pozornost žáků co nejdéle. Snažíme se do výuky zapojit také hodně pohybových her a aktivit v rámci různých vyučovacích předmětů, při kterých si také procvičujeme probíranou látku.

Spoustu dovedností i návyků získávají žáci pozorováním, formou her. Snažíme se, aby se žáci učili najít si informace sami ať již v různých knihách, na internetu nebo z výukových programů.

Žáci v prvním ročníku jsou hodnoceni slovně. K hodnocení nám dobře slouží týdenní plány. Z nich mohou rodiče vyčíst, co se jejich dítěti daný týden podařilo, a co je potřeba docvičit.

Díky týdenním plánům se žáci učí plánovat si svou práci. Domácí úkoly odevzdávají v pátek a je tedy na nich, kdy si je udělají.

Snažíme se ve třídě navodit přátelskou atmosféru, ve které se nám všem dobře pracuje, ve které je nám dobře, ve které se dokážeme s ostatními (i s paní učitelkou) podělit o své radosti i starosti.

 

Daltonský plán 

 

Co je to Daltonský plán?

Daltonský učební plán  je metodický způsob výuky, jehož autorkou je Helen Parkhurstová (1886 -1973). Do Československa pronikl dalton díky pedagogovi Václavu Příhodovi.

Tři základní principy

• volnost – učit se zacházet se svobodou, získat odpovědnost
• samostatnost – učit se samostatně pracovat
• spolupráce – učit se pracovat v kolektivu

Hlavní myšlenkou daltonského plánu je odlišná organizace vzdělávání na rozdíl od jiných tradičních směrů. Mezi učitelem a žákem existuje určitá úmluva o harmonogramu práce na určité období ( v našem případě na jeden den - 4 vyučovací hodiny). Žák rozhoduje sám o své práci, sám si určuje tempo a učí se spolupracovat s ostatními žáky.  Po splnění plánu záleží jen na žákovi, jak se rozhodne vyplnit svůj zbývající čas.

  

            

Výuka na stanovištích (staniční výuka)

Prvňákům a druhákům se samostatná práce moc líbila a proto pro ně paní učitelka vymyslela na čtvrtek práci na stanovištích.

Hlavní učební cíle výuky na stanovištích:

• zohlednit potřeby jednotlivých žáků,
• učit žáky samostatnému plánování,
• rozvíjet a podporovat práci ve skupině,
• motivovat žáky k poznávání a objevování nových věcí,
• podpořit rozvoj učebních strategií žáků.

Staniční výukou označujeme takovou výuku, ve které je výukový obsah rozdělen do dílčích částí, které jsou řešeny na jednotlivých stanovištích. V praxi probíhá výuka zpravidla ve třídě, ve které jsou rozmístěna jednotlivá stanoviště s různými úkoly. Stanoviště mohou být uspořádána dle stanovené logiky nebo náhodně. Učitel celý průběh moderuje a žáci samostatně individuálně, ve dvojicích či malých skupinách vypracovávají úlohy na jednotlivých stanovištích. Žáci si sami určí způsob, jak budou při zpracování jednotlivých stanovišť postupovat. Učitel pro žáky připraví lístek s přehledem všech stanovišť, na kterém může být navrženo, jak se budou jednotlivá stanoviště zpracovávat, tj. individuálně, ve dvojích či skupinách. Zároveň lístek slouží k tomu, aby si žák mohl poznamenat, zda již na daném stanovišti byl, a zároveň věděl, co jej ještě čeká.

Téma jednotlivých stanovišť je různé, ale učební cíl je společný pro všechny žáky. Pracovní listy a materiály jsou na jednotlivých stanovištích připraveny tak, aby na nich žáci mohli pracovat samostatně. Jednotlivá stanoviště mohou zahrnovat modifikovaná zadání úkolů a jsou tak ideálně zohledněny potřeby jednotlivých žáků.

Stanoviště mohou být připravena např. ve dvojím uspořádání, kdy v jednom kruhu jsou úkoly volitelné a v druhém kruhu povinné. Jednotlivé úkoly mohou také zahrnovat alternativní cvičení. Jedno ze stanovišť může být odpočinkovým místem, na kterém žáci pracují s méně náročnou či kreativní úlohou. Další stanoviště může být určeno jako bonusové pro rychlejší žáky. Jedno ze stanovišť může sloužit pro kontrolu řešení úloh, a to jak formou klíče tak i testu. Dle výukového obsahu je dobré rozmyslet, zda bude k dispozici „informační stanoviště“, na kterém mohou žáci nahlédnout do internetu, slovníků, encyklopedií či jiných doprovodných zdrojů.

A jak to vypadá u nás?

Jednotlivá stanoviště jsou označena barevnými popiskami, zvlášť pro první a druhý ročník. Žáci putují po stanovištích buď individuálně, ve dvojicích i trojicích a řeší zadané úkoly. Učitelka spolu s asistentkou jsou poradci v případě neporozumění zadání, v případě, že si žák neví rady s řešením, v případě, že viditelně zvolil špatné tempo a hrozí, že by práci v daném čase nedokončil.