Projekty 2021 - 2022

Za třetím příběhem jsme se přenesli strojem času do roku 1930. Na děti čekalo praní prádla na valše, přemísťování sena pomocí vidlí, žehlení žehličkou s nahřátým želízkem a další činnosti typické pro tuto dobu. A u každé činnosti ještě musely dávat pozor, o kom postavy mluví, aby daly dohromady skládanku postav z příběhu a také vztahů těchto postav. U valchy na ně tak čekala Kristýna - Rampepurda, ve škole byly varovány, aby se chovaly ctnostně a nedělaly žádnou nezdobu, aby si na ně nepřišel stěžovat pan Fajst, v salonu Modes Robes poznaly rodinu lakomých Vařekových, zahrály si čáru s kočím Jakubem a vozily sodovku za kolem s Honzou Pivodou. V cukrárně pak pomáhaly s vážením cukrovinek a pečením kremrolí mamince Evičky Svobodové. A s jedním z Habrováků pak střílely do okna z praku. Starší děti tak velmi brzy odhalily, že dnes prožívají příběh z knihy (a její televizní adaptace) Bylo nás pět. Když jsme společně složili příběh a všechny postavy, mohli jsme se zase vrátit strojem času do přítomnosti - ale pozor, nezapomenout do stroje času přibalit upečené kremrole, ať nezůstanou jen minulostí!

Téma bylo tentokrát tak fotograficky vděčné, že zde dáváme jen část fotek, další fotografie je možné si prohlédnout ve fotogalerii.

Druhým příběhem, který se zratil z knih a který jsme společnými silami dali opět dohromady, byla známá pohádka Malá mořská víla dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena. Vypravěčka nám chtěla vyprávět příběh, ten jí ale zmizel i z paměti, protože hlavní postavu věznil černý kámen. Bylo tedy potřeba zjistit, jakou že bytost to černý kámen uvěznil. Odpověď se skrývala v indiících, které dohromady tvořily logickou hádanku (typ "Einsteinova hádanka"). Indicie bylo možné získat od staré babky, ale ta je nevyměnila jen tak za něco. Zpočátku jí stačilo zlato nasbírané v území, jež střežila černá brána, potom už ale zatoužila po něčem, co je nám drahé a neradi bychom se toho vzdali. Děti stály před náročnou otázkou, co by byly ochotny ještě obětovat a bez čeho už by si svůj život nedokázaly představit. Na závěr jsme si převyprávěli příběh o velké oběti, kterou vykonala malá mořská víla, nejprve aby mohla být součástí světa lidí a podruhé pro to, aby mohl dál žít člověk, kterého milovala...

Byl to opět povedený den plný akce, přemýšlení i hloubání o vlastních hodnotách. A završili jsme ho ještě povedenější tečkou - opékáním špekáčků. A vůbec nám nevadilo, že celý den nešel elektrický proud.

Prvním příběhem, který jsme objevili tím, že jsme si ho prožili na vlastní kůži, byl příběh inspirovaný nesmrtleným dílem Karla Maye o zášti a intrikách, ale i o přátelství a pomoci. Děti se ocitly v kůži několika indiánských kmenů, učitelky představovaly další postavy divokého západu. Každý tým měl za úkol co nejlépe splnit zadané úkoly a u toho chránit svoje dílo a svoje zdraví (cedulka s číslem na čele). Brzy se rozpoutal opravdu divoký západ, týmy se vzájemně "vraždily" přečtením čísla, ostatní týmy podezřívaly z toho, že jim škodí... Poslední úkol, vyzvednout poklad ze skrýše ve vodopádu, byl ale pro jeden samostatný tým nesplnitelný, také bylo potřeba použít obě ruce, nebylo čím si chránit číslo na čele... Trvalo jen chvíli, než si všichni uvědomili, že budou muset uzavřít příměří a nestřílet po sobě. A proč vlastně se předtím vraždili? Při záverečné reflexi jsme došli k tomu, že pokyn "škoďte si" nikde nebyl řečen... A kdo tedy týmům neustále odnášel kusy totemu, bral kameny na ohniště a vyléval vodu z barelů? Překvapivě ti, kdo nejvíc opakovali, že tu "někdo" škodí a šířili pomluvy a nenávist - paní učitelky v rolích dalších postav.

Třetí školní den, pátek 3. září, jsme zjistili, že se nám z některých knih ztratila písmenka. A nebyly to ledajaké knihy, ve slovnících například texty zůstaly, poztrácela se pouze písmena z některých knih s příběhy. Začali jsme tedy brainstormingem ve skupinách - co se asi mohlo stát? A hlavně - proč? Budeme to zjišťovat po celý školní rok...

Abychom nebyli ochuzeni o příběh, který jsme si nakonec nemohli přečíst, zkusili jsme vytvořit naše vlastní mikropříběhy z ilustrací obyčejných situací v životě. Děti se ve skupinách dohodly, co se podle nich na obrázcích odehrává a pomocí komiksových bublin vdechly postavám (i věcem) v obrázcích děj.

Závěr dne byl pak věnován připomenutí školních pravidel a pobídce k debatě o tom, zda jsou pravidla takto funkční, nebo zda něco přidáme či ubereme. Hlasovalo o jménu Rady. V tajném hlasování vyhrál návrh Rada strážců příběhů.

 

Cílem  projektu je poskytnout žákům zajímavé pestré a kvalitní volnočasové aktivity, které budou probíhat v budově školy a nejbližším okolí. Konání těchto aktivit přímo v obci  umožní   účast více žákům, kteří pak nejsou vázáni na nedostačující autobusové spojení. Díky mimoškolním aktivitám se umocňuje sociánlí cítění žáků, pocit soudržnosti a sounáležitosti, což se následně projevuje i v celkovém projevu dětí mezi sebou a ke svému okolí.

 

 

Kontakty

Základní škola a Mateřská škola Plavsko
Plavsko 39
378 02 Stráž nad Nežárkou

605 745 664, 384 385 266
skola@zsplavsko.cz
www.zsplavsko.cz

ID datové schránky: atjmgjg
IČO školy: 709 850 22
č. účtu: 604200329/0800

Mateřská škola:

384 390 852
skolka@plavsko.cz
skolka.omlouvani@plavsko.cz - pro omlouvání hlavně předškoláků

Zřizovatel

  Obec Plavsko
  www.plavsko.cz