Jak se učíme

Centra aktivit

Tato centra aktivit jsou v letošním školním roce 2024/2025 nově zavedenou metodou. Budou se konat pro celou školu v jednom určitém týdnu v daném měsíci.

Centra aktivit vytvářejí podnětné učební prostředí, které umožňuje žákům učit se prožitkem, činností a v souvislostech. Činnosti v centech aktivit jsou spojena určitým tématem, který se váže k letošnímu školnímu projektu - doba Rudolfa II.

V ohraničených učebních prostorech si žáci daného ročníku skupinově vypracovávají zvolené centrum aktivit.

Ověřování

Je metoda, kterou používáme u žáků 3. - 5. ročníku, kdy nabyté znalosti během určitého časového úseku tzv. ověřujeme. Žáci předem o ověřování vědí, pracují samostatně a po odevzdání hodnotíme jejich aktuální úroveň znalostí.

Třídní motivační plán

Každá třída má svůj třídní motivační plán, který slouží žákovi k motivaci plnit dané kompetence, například pracovní (uklízet si po sobě, nosit pomůcky aj.) či dodržovat pravidla třídy. 

Během určitého časového úseku může žák sbírat kartičky, body, někam se posouvat podle toho, jaký je konkrétní motivační plán.

Výuka "nové" informatiky

Ve školním roce 2021/22 jsme společně s páťáky pilotovali vznikající učebnici nové informatiky od nakladatelství Fraus.

Od školního roku 2022/23 učíme podle nového RVP, děti mají v rozvrhu 1 hodinu týdně ve 4. ročníku a 1 hodinu týdně v 5. ročníku. Pro 1.-3. ročník je v družině otevřen dobrovolný kroužek informatiky, ve kterém se děti seznamují s informatickým myšlením prostřednictvím atraktivních robotů.

K výuce využíváme různé materiály a pomůcky.

Pracovní sešity od nakladatelství Fraus

Protože jsme měli možnost pracovní sešit pro 5. ročník pilotovat, věděli jsme, že tímto způsobem chceme informatiku učit a volba pracovních sešitů byla jasná. Řada Pirát Rudovous, Uffi a Uffi a Hledá se Puffy vychází z konstruktivistického způsobu výuky, kdy dětem nejsou předkládána fakta k memorování, ale pomocí zajímavých úkolů tyto souvislosti samy odhalují. 

Roboti BeeBot

Pro nejmenší děti od MŠ jsou určeni roboti BeeBot ve tvaru včeliček. Děti pomocí tlačítek programují pohyb včeličky po ploše. Mohou si pomáhat kartičkami, kterými si programový kód vizualizují. Včelky mohou také dostat rádlo, kterým přesouvají předměty po ploše. Děti se učí rozvrhnout si přemýšlení o problému, sestavit sekvence pohybů (co dřív a co potom), najít a opravit chybu. 

Roboti VEX123 mají 3 úrovně ovládání. Nejnižší úroveň je velmi podobná BeeBotům, tedy ovládání pomocí šipek přímo na samotném robotovi. Tím ovšem jeho možnosti nekončí. Zkušenější děti programují už pomocí ovládajících destiček, do kterých se zasunují pásky s jednotlivými příkazy. V rámci této programovací destičky jde vytvořit i cyklus a podmínku. Skutečně už tak tvoří kód, velmi podobný tomu, který je pak čeká v některém z programovacích jazyků. Ve třetí úrovni je možné “vexíka” spárovat přes bluetooth s počítačem a na něm vytvořit programový kód v jazyce Blockly, což je jednoduchý programovací jazyk vyžívající bloky, které se skládají za sebe, podobně jako pásky do ovládací destičky. Opět ale rostou možnosti využití a složitosti příkazů (např. lze vytvořit vnořený cyklus). 

Roboti InOBot

Roboti InOBot jsou konstrukčně podobní BeeBotům - jde o robustní roboty s roztomilým designem. Programují se výhradně přes program Scratch, kód se z počítače přenáší pomocí bluetooh technologie. Roboti mají několik senzorů (dokáží vnímat zvuk, mají optické senzory) a i výstupů (vydávají různé zvuky, umí rozsvítit diody různými barvami). Také je možné do nich vložit fix a pomocí jejich pohybu tak kreslit geometrické obrazce (tzv. želví grafika). 

Scratch

K základům výuky algoritmizace využíváme program Scratch 3.0 k úvodu do architektury programování počítačových her. V jednoduchém grafickém editoru tak pomocí příkazů v blocích mohou stvořit svoji vlastní počítačovou hru. 

Digitální kompetence

A kde zůstalo ovládání počítače a práce s aplikacemi? Jednoduše - rozprostřely se do ostatních předmětů. Ve výtvarné výchově tak řešíme práci grafickým editorem Canva. Ten pak děti využijí např. při přírodovědě při tvorbě referátů. Anebo počítačově animujeme. V prvouce se učíme plánovat výlet na mapy.cz a jízdní řády na idos.cz. Sloh si jednou za čas napíšeme ve Wordu místo na papír a učíme se opravovat gramatické chyby pomocí autokorektu a zformátovat text tak, aby naplnil naše představy. 

Hejného metoda výuky matematiky

Hejného metoda staví na objevitelském přístupu - vychází z předpokladu, že děti si lépe zapamatují to, k čemu samy došly, než to, co jim bylo předloženo jako fakt. Vede děti k hlubšímu pochopení souvislostí a samostatnému řešení nových výzev. Děti opakovaně řeší úlohy v různých prostředích, postupně tak budují schémata, hledají matematiku v běžném životě. Děti se nebojí přicházet s originálním řešením. Nebojí se udělat chybu, nepřicházejí o motivací znovu zkoušet nové postupy a z matematiky nemají strach. Velký důraz se klade na spolupráci a řešení úloh ve skupinách. Děti se učí si své řešení obhájit, nebo naopak zjistit, proč nefunguje. K metodě také patří práce s pomůckami, děti si tak vše mohou představit a osahat. Více se o mětodě můžete dozvědět na: https://www.h-mat.cz/principy

Celoškolní rada

Žáci všech tříd i všichni vyučující se sejdou v jednom velkém kruhu, aby zhodnotili, co se za celý týden povedlo, co ne, co nás trápí a z čeho máme velikou radost.
Pravidlo Rady zní: Co řekneš zde, zde se vyřeší a nikdy více o tom nebude nikdo mluvit. Pravidla, která je potřeba ve škole dodržovat, si žáci stanovují začátkem roku sami.
Radu vedou žáci 5. ročníku. Pokouší se s pomocí ostatních žáků řešit problémy, pokouší se reagovat na jednotlivé podněty a koordinovat vše tak, aby bylo každému vyhověno a aby se dostálo stanoveným školním pravidlům. Všechno je také zdokumentováno v deníku.
Úplný závěr Rady i týdne pak patří poděkováním. Každý děkuje přímo tomu, komu chce vyjádřit svůj vděk za to, co tento týden vykonal, buď pro něj osobně, nebo pro dobro všech.
Tím zakončujeme naše týdenní úspěchy, vzestupy, přešlapy i pády. A s čistým štítem vstupujeme do dalšího týdne.

Týdenní plány

Pro lepší informovanost mezi žáky, učiteli a rodiči používáme týdenní plány. Žáci vždy v pondělí dostávají týdenní plán, ve kterém se dozvědí, co se budou nastávající týden učit, co je čeká a nemine, jaké mají mít domácí úkoly, jaké budou potřebovat pomůcky. Od prvního ročníku se žáci učí stanovit si pro daný týden nějaký smysluplný cíl, pracovat na jeho naplnění a v pátek vyhodnotit, jak se jim to podařilo. Rodiče v pondělí dostanou plány v elektronické podobě na email nebo si je mohou stáhnout z našich webových stránek. Je to výhoda pro ty, kteří jsou ve škole zrovna nepřítomni. Rodiče i žáci tak mají vždy přehled o tom, co se bude dít, dozvědí se, jaké akce žáky čekají. Na konci týdne si každý žák zhodnotí svou práci a učitel zhodnotí práci žáka. Žáci se tak učí plánovat si svou práci, učí se sebehodnocení. Učitelé mají zpětnou vazbu, jak a zdali žáci zvládli probírané učivo, případně na co je potřeba se více zaměřit.

Přestávky venku

Vyučovací hodiny u nás fungují v takzvaných blocích. První blok je od 8 hodin do 9:30 a druhý blok je od 10:00 do 11:30. Mezi tím je jedna velká přestávka, kterou se snažíme trávit venku po celý školní rok. Za školou máme k dispozici dvůr a sportovní hřiště, kde se děti proběhnou a nadýchají se čerstvého vzduchu. K dispozici máme i průjezd a stodolu, kam se dá schovat před nevlídným počasím. Přestávky trávíme venku i v zimě, hlavně když napadne sníh. Proto je potřeba pak myslet na teplé a náhradní oblečení. Když je venku opravdu ošklivě (silný déšť, velký vítr, hodně silný mráz...), zůstáváme ve škole a děti se mohou vyběhat v tělocvičně pod dohledem učitele.